DOMY | ROUBENKY A SRUBY

 

 

TECHNOLOGIE | SRUBY A ROUBENKY 

HAUSBAU365. | sruby a roubenky – jsou stavby tradiční, vystavěné z masivních trámů nebo klád horizontálně poskládaných na sebe. Rozdíl mezi nimi je v rohovém spoji. Zatímco u srubového spoje klády přes roh „přečnívají", roubenky jsou spojené do pravého úhlu tzv. na rybinu. Sruby se obvykle staví z neopracovaných kulatých klád, zatímco roubenky z otesaných kvádrovitých trámů, to ovšem nemusí být pravidlem. V moderním stavitelství, kdy se klade velký důraz na úspory energie, se můžeme setkat i se „sendvičem", kdy se konstrukce stěny zdvojí a mezi ní se přidá vrstva izolace. Na první pohled tak rozdíl nepoznáme.

 

 

SRUBY

Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu.

Takto se sruby většinou připraví ve výrobní hale. Hotová hrubá stavba je pak rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání v rozích stavby většinou sedlovým spojem, přes který klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny.

Na instalačních rozvodech, například elektřiny, je nutné se s dodavatelem domluvit už při výrobě srubu. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími krky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít zdivo i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzezření obydlí, se ponechává kulatina.

Při správné údržbě je životnost srubu i 300 let.
Běžný srubový dům nebo roubenka o rozměrech např. 10x10m jsou za 2-3 měsíce vyrobeny. Po dokončení výroby jsou díly očíslovány, rozebrány a převezeny na pozemek investora, kde je celý dům cca za 1 měsíc opět složen. Krov je dokončen za dalších 14 dní a broušení a impregnace za další 3 týdny.

Po dokončení hrubé stavby ze surového (nevysušeného) dřeva je vhodné nechat dům cca rok "sedat" a pak ho teprve dokončit. Dřevo má vysoký obsah vody a při vysychání zmenšuje objem, během prvních 10 let po dokončení stavby o cca 6-8%, pak už se objem nemění. K největším změnám dochází první rok (až o 3%), další změny probíhají mnohem pozvolněji.

 

 

ROUBENKY

Roubené dřevěné domy jsou většinou jednovrstvé konstrukce sestavené z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání spojů tzv. na rybinu, přes niž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh.

Také v tomto případě většina stavebních firem dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují izolací - minerální vatou, ovčí vlnou..., krytou z obou stran dřevěným nebo umělým klínkem, případně konopnými provazy, tesařským tmelem apod.

Druhou, dnes již velmi rozšířenou technologií, je výroba roubených staveb na CNC obráběcím centru z lepeného masivního lamelového dřeva (BSH, KVH). Výhoda této technologie spočívá mj. v tom, že lepené dřevo nepracuje (nekroutí se, nepraská), a stavba nesedá. Odpadá tak nutnost technologické přestávky.

Při správné údržbě má roubenka životnost i 300 let.
Běžný srubový dům nebo roubenka o rozměrech např. 10x10m jsou za 2-3 měsíce vyrobeny. Po dokončení výroby jsou díly očíslovány, rozebrány a převezeny na pozemek investora, kde je celý dům cca za 1 měsíc opět složen. Krov je dokončen za dalších 14 dní a broušení a impregnace za další 3 týdny.

Po dokončení hrubé stavby ze surového (nevysušeného) dřeva je výhodné nechat dům cca rok "sedat"a pak ho teprve dokončit. Dřevo má vysoký obsah vody a při vysychání zmenšuje objem, během prvních 10 let po dokončení stavby o cca 6-8%, pak už se objem nemění. K největším změnám dochází první rok (až o 3%), další změny probíhají mnohem pozvolněji.

 

 

Hlavní výhody srubu a roubenky

V ČR rok od roku přibývá stavebníků, kteří si pro výstavbu nového domova volí právě tuto technologii. Srubové stavby jsou složené z kulatých nebo hraněných odkorněných dřevěných klád, které jsou na sebe vodorovně skládány a v rozích spojeny typickým sedlovým spojem, přes který částečně přečnívají. Roubenky vznikají z opracovaných, hraněných profilů, které jsou v rozích spojeny rybinovým spojem bez přesahů. Jaká jsou jejich hlavní pro?

 

1. Stavba, ve které nám bude teplo

Dřevo v nás díky své barvě, struktuře a vůni vyvolává pocity spokojenosti. Jeho povrchová teplota je oproti jiným masivním materiálům (kámen, zdivo, beton) vysoká a v zimě stačí pro pocit tepelné pohody vytápět na 20 °C. Masivní dřevěná stěna akumuluje teplo daleko lépe než u klasické moderní dřevostavby se sloupkovým systémem. V zimě proto udrží lépe teplo a v létě se tak rychle nevyhřeje. Sruby a roubenky se tedy hodí pro zdroje vytápění, které nemají takový výkon – při vytápění prochladlého interiéru nemusíme nejdříve naakumulovat teplo do stěn, ohříváme rovnou vzduch.

 

2. Zdravé mikroklima

Stěna z dřevěných klád je difuzně propustná a dochází k neustálé recyklaci vzduchu. To je velice důležité pro udržení zdravého vnitřního ovzduší. Další kladnou vlastností je regulace vzdušné vlhkosti – dřevo dokáže bez ztráty svých tepelně izolačních vlastností pojmout velké množství vzdušné vlhkosti a při změně podmínek ji zase vypustit do interiéru. Proto se v interiéru udržuje ideální vzdušná vlhkost kolem 50-60%. Dřevo je také schopné absorbovat plyn a páru včetně zápachu. To je výhodné zejména pro alergiky.

 

3. Masivní dřevěné konstrukce nehoří

Jeden z mýtů kolem dřevostaveb je jejich chování v ohni. Stavby z masivního dřeva bez problému splňují normou stanovená kritéria požární bezpečnosti. Na povrchu hořící klády se vytvoří zuhelnatělá vrstva, která samotný dřevěný prvek chrání a brání dalšímu rozšíření požáru. Dřevo je dobrý tepelný izolant, hodnoty jeho tepelného odporu se ale i při poměrně velkých tloušťkách stěny pohybují na spodní hranici norem. Proto vznikají tendence moderní sruby „zateplovat", kdy se mezi dvě vrstvy masivního dřeva vloží tepelný izolant.

 

4. Dřevo pracuje, ale je poddajné

O životnosti masivních dřevostaveb hovoří existence stovky let starých domů, které jsou stále plně funkční. Roubené a srubové konstrukce jsou velmi poddajné, bez problému dokážou ustát poměrně velké pohyby podloží nebo základové konstrukce. Přestože dojde k jejich vizuálnímu „pokroucení", nemá to žádný vliv na stabilitu objektu. Toto pociťujeme několik prvních let po výstavbě, kdy dřevo sesedne až o 25cm na výšku jednoho podlaží! Pokud svěříme výstavbu do rukou odborníka, který chování dřeva zná a počítá s ním, neměl by se v průběhu životnosti objevit žádný problém.

 

5. Stavíme ekologicky

Posledním důvodem je malá ekologická stopa, kterou po sobě výstavba srubu zanechá. Dřevo je obnovitelná surovina s pasivní bilancí emisí – za svůj růst zpracuje více oxidu uhličitého, než kolik se ho při výrobě vyprodukuje. Vodorovné styčné spáry i rohové spoje se utěsňují přírodními tmely nebo ovčí vlnou a s případnou likvidací takové stavby tak není naprosto žádný problém.